středa 11. srpna 2010

CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE MGR. PAVEL WIENER...


Co to je, když se řekne Mgr. Pavel Wiener, a co já s ním mám vůbec společného?


Včera jsem poprvé narazil na Wienerův tzv. Komentář k jednomu mému záznamu ve svém blogu, kde mne jednak ujišťuje svojí zdánlivou povzneseností nad mojí prací, v níž se popravdě snažím, abych zdokumentoval jeho ŽIVOT A DÍLO,  ovšem jenom tak, jak mi nabízejí mé skromné a omezené možnosti: dlouhá léta jsem se o něj vůbec nestaral, jednak z upřímného znechucení po svých někdejších zkušenostech s ním, a taky jsem neměl skoro žádné informace o jeho pozdějších aktivitách: ovšem byly tu a stále  jsou jeho publikace o prostorové orientaci a mobilitě  tzv. zrakově postižených, mezi které s bohorovností sobě vlastní samozřejmě počítá i nevidomé žáky na speciálních školách, kde jsem dlouhá léta pracoval – kvalifikován pro tuto práci právě Wienerovým kurzem po jeho ujišťování, že to je ta jediná možná a taky správná kvalifikace! (A pak jsou tu desítky jeho „výstupů vždy v hlavní roli“ -  v mediální kampani, kterou rozpoutal v roce 2008, když mu MŠMT zčistajasna odmítlo poukazovat „jeho miliony“…)
 Dnes nade vši pochybnost dokazuji, že to celé byla jedna velká a NEBETYČNÁ LEŽ! Prošel jsem přitom několika stadii: od původního nadšení z odborníka až ke zhrození se nad hloubkou jeho neznalostí a přitom – jak to nazvat? Nemravnou „rozpínavostí“, s jakou si nárokoval pro sebe všemožné a vždy neprávem nabývané kompetence… z nichž já, sledující jej vlastně vždy ze značné vzdálenosti, vím jen o  zlomku. A k té jeho mediální sebeprezentaci mne napadá jako nejvhodnější definice, kterou jsem kdysi vyčetl v prastaré Ottově encyklopedii:
ŠARLATÁN = PODVODNÍK, JENŽ DRZÝM BALAMUCENÍM KLAME NEVĚDOMÉ OBECENSTVO.
Protože on se tam dopouší celé řady nepravd, které "prodává" s takovou bravurou, (t.j. drze) že - ať už v novinách či v TV - nemají jeho protějšci,  tedy novináři, jež balamutí, žádnou šanci. O PO&M (tedy prostorové orientaci a mobilitě, rozumí se nevidomých)  toho moc nevědí, navíc je ani nenapadne mu nevěřit

Protože až dodnes je drtivá většina jeho posluchačů a čtenářů ochotná věřit, že je Wiener buhvíjakým odborníkem, pustil jsem se do důkladného studia veškeré relevantní literatury, abych dokázal, že zatímco on po celé dlouhé roky vede svůj „sladký život“ v absolutní nevědomosti, my učitelé PO&M se buďto vezem na vlně jakési setrvačnosti každodenní rutiny docela příjemné (upřímně: Wienerem nám „vymyšlené“ jako práce) – choď s jednotlivými žáčky (jeden na jednoho) „s bílou holí kolem školy“, užívej si respektu kolegů (No jo, tys musel dělat ten náročný kurz celý jeden rok, to já bych asi nezvládnul!) - respekt je však záhy vystřídaný despektem  (člověče,  tak já mám stejně jako ty nejvyšší pedagogické vzdělání a nikdo už mě nebude nikdy přezkušovat! Ale ty, jak slyším, se budeš muset nechat od Wienera přezkušovat každé 3 roky, to já bych asi nezvládnul...) a  řídíme se heslem: Wienera si nevšímej, copak jsi v životě ještě neviděl žádného šarlatána? Šlapej chodník s hodným, ochotným žáčkem, a vše ostatní pusť z hlavy!
Takových se sebou spokojených je jistě většina, ale to já jsem jaksi nemohl, též proto, že jsem pochopil onu vzácnou příležitost tento vzorek, tedy nevidomé od narození, pořádně prostudovat, a v jistém stadiu potom dostával na šarlatána čím dál větší dopal – kolik jsem jenom ztratil času tím, že jsem mu naletěl a neskutečně dlouho sám podléhal tomu, pro co jsem posléze vymyslel a zavádím název VIZUOMORFISMUS, doufaje v jeho univerzálnější platnost a potřebnost, tedy nejenom k jednorázovému použití jako "nadávky" pro Wienera, jakožto jednoho z jeho hlavních distributorů… o němž dnes prohlašuji a celou touto prací na svém dvojjediném blogu prokazuji, že jeho veškerá odbornost ve vztahu k objektům naší péče, tj. nevidomým žákům, byla a zůstala NULOVÁ.
Zvažte prosím tohle: Jezdíte celý rok na nějaký kurz, který by proboha měl být veden fundovaným odborníkem, dokonale obeznámeným s nabízeným tématem, od něhož byste měli dostávat laskavé rady a informace, nějakým zásadním způsobem užitečné pro vaši další profesní dráhu, to bych považoval za normální a samozřejmé; avšak narazíte na zlého, ješitného nedouka, který tématu vůbec nerozumí, takže si to dělá tak, aby to co nejvíc vyhovovalo JEMU, který si zmáknul rozhodující osoby na ministerstvu až nekutečným způsobem, takže  mu s důvěrou ponechali naprosto ve všem VOLNOU RUKU!
Takový kurz prostě tady ještě nikdy a nikdo nezažil! (Ale o tom blíže v chystaném zápisu „Wienerův VUML“)
Avšak on byl, a vlastně je až dosud brán za odborníka v tak vysoce speciálním, náročném (ale také svrchovaně a nezpochybnitelně záslužném) oboru, že se mu dnes poprvé v jeho životě dostává po zásluze opovržlivé a pokaždé kdy to jde, a ono to jde pokaždé, také posměšné (přiznávám), ale kvalifikované oponentury! Což nejlépe posoudí laskavý čtenář sám.

Co mi vlastně napsal a moji odborně zaměřenou odpověď najde si už laskavý čtenář (zájemce!) jistě sám.

čtvrtek 5. srpna 2010

PÍŠE NÁM SÁM VELKÝ PAVEL WIENER - zde, MOJE ODPOVĚĎ taky

Pod mým příspěvkem (jedním ze starších) s názvem „OASČ“ přibyl 28. července v 19:46 komentář samotného potrefeného Pavla Wienera. Kdo si ho nevyhledá přímo tam, tomu ho teď přetiskuji rovnou  tady – přirozeně i s mou odpovědí – tváří se totiž jednak roztomile „jako“ povzneseně, jednak ještě roztomileji „jako“ výhružně!
Chci jenom upozornit laskavého čtenáře, ať si laskavě všimne, že qěci (a o tom snad ten příspěk byl, jmenuje se OASČ,  jaksi neřekl NIC...) Ale HROZÍ MI, JAKO KDYBY NETUŠIL, ŽE "KAŽDÁ PUBLICITA - JAK SE TO ŘÍKÁ - HRAJE PRO MNE"!!


(TEĎ UŽ CITACE)


Milý Pate,
dík za "pošťouchnutí ke svobodě" - asi Ti v tomto smyslu dlužím víc, než jsem si vůbec dokázal představit. Tak ještě jednou dík - v životě se mi nevedlo lépe, než v posledních dvou letech.
Rozepsal ses "pěkně a od podlahy". Upozorňuji Tě však, že i potom, co dnes zmizely stránky s "milióny za mými nehty", zůstává celá řada výroků na hranici žalovatelnosti.
Prkotinami jsem se nikdy nezabýval, tak s tím teď začínat nebudu. Pokud se ale znovu objeví nějaká moje obvinění z obohacování se apod., předám to rovnou svému právníkovi.
Totéž se týká prof. Křivohlavého - pouhou kontrolou ve svazcí MV bys zjistil, že tam evidován není.
Je mi Tě líto a doufám, že si brzy najdeš lepší zábavu.
Zdravím Tě a přeju Ti vše dobré (i ve vzpomínkách na ty časy hezké)
Pavel Wiener

Milý Pavle Wienere, dík za Tvoje „pošťouchnutí k objektivní pravdě“, KOHO? NO MNE, kterážto, jak známe my vzdělanci, vlastně neexistuje. Ale člověk se o to musí vždy pokoušet (což ze Tvé tvorby přímo čiší), žeáno?
Kde jsem přestal? Jo, prof. Křivohlavý: dal jsi mu vůbec někdy, renomovanému psychologovi, třeba číst tvou jímavou pasáž o nácviku přímého směru nevidomých vedeném Tvojí metodikou „hlášení výsledků ex post“? A byl spokojený? Zvláště s místem, kde říkáš, že to jde dovést až k tzv. „reflexu přímého směru“, navozeného, připomínám, ex post hlášením, kam vlastně došel.

Takže - co já mám za zlý prof. Jaro Křivohlavému, není to, ŽE JE JENOM V CIBULKOVÝCH SEZNAMECH AGENTŮ STB (VIZ, A VIZTE, MILÍ ČTENÁŘI), A NĚJAKÝM ZPŮSOBEM NENÍ V SEZNAMECH MV, JAK MI POMPÉZNĚ SDĚLUJEŠ - moje výtka jemu (jestli se mu to vůbec - třeba Tvým prostřednictvím - donese) směřuje k jeho benevolenci, nebo říct rovnou indolenci?, s níž se kdysi - a pak ještě - ve všech Tvých dalších vydáních - opakovaně - nechal Tebou obalamutit, žes napsal odbornou knihu, a figuruje v ní jako hlavní recenzent!
Tomu říkám skandál, když se renomovaný psycholog podepíše totiž "bianco" pod ANTI-PSYCHOLOGICKÉ BLUDY!!!  
(JIŽ PŘEDEM ZVU LASKAVÉHO ČTENÁŘE NA POČTENÍ SI V PŘIPRAVOVANÉM ZÁZNAMU, S (MNOHOVÝZNAMNÝM) NÁZVEM "VŽDYCINKY PŘÍMÝ SMĚR MGR. P. WIENERA" 

Víš, on dneska už každý školáček ví, že tzv. reflexní oblouk začíná receptorem, signály od něj pak se tzv. asociují např. třeba s motorikou, což by byl „Tvůj“ případ. No a, ona ta kinestézie je potvora. Člověk, a vlastně žádný vyšší tvor, protože to fylogeneticky nepotřeboval, si žádný ten (přesný) receptor NEVYVÍJEL, doufaje, že vlastně "NA CO? Nebudu nikdy slepej!"
Takže ta Tvoje slavná metodika je vlastně dobrá, jak se říká, na dvě věci. Aby to po Tobě papouškovali pedagogové na VŠ, a abys za ty knížky „měl nějaký prachy“ – (já si nedám pokoj…) „Objektivní“ (ale fakt! vyjímečně) pravda je ovšem jiná:
Nacvičit to prostě nelze, protože CHYBÍ RECEPTOR, VZPOMEŇ JEN, CO PÍŠEŠ VE TŘECH VYDÁNÍCH SVÉ KK, A Z ČEHO JSI NÁS ZKOUŠEL TAK NÁROČNĚ, ŽE JÁ DOVEDU I O PŮLNOCI OCITOVAT Z TEBE (ev. Tvého guru-Crattyho):
"Cratty uvádí tyto výsledky výzkumů: Není-li chodník částí obvodu kruhu, jehož poloměr je 12 metrů a menší, je nepravděpodobné, že bude určen jako zakřivený“. Je to ve WIN1 86 na str. 61, ve WIN2 98 na str. 86, a ve WIN3 2006 na str. 83.  Tak co? Přemýšlel jsi o tom někdy VLASTNÍ HLAVOU? On jakýsi receptor je (ale zároveň moc není), jmenuje to se vestibulární aparát, o tom ale já pojednám jindy a jinde...
TAKŽE, LASKAVÝ ČTENÁŘI, LIDÉ, ONI TI LIDÉ - ,  „Lidé skutečně chodí do kruhu“ (Viz, a vizte, milí čtenáři) jak se lze dneska leckde dočísti, měl-li by člověk zájem, a hlavně ČAS! (JEHOŽ NEDOSTATKEM TY, PAVLE,  HROZNĚ TRPÍŠ - VÍM!!!)

A propó:  My, dva odborníci, si určitě máme MNOHO co povyprávět na nějaký odborný témata, že. Poslyš, všiml jsem si např., že se už 20 let trápíš jedním problémem, a řešíš právě otázky související s časem; takže, možná bych Ti mohl trochu pomoci:
Již v úplně prvém vydání ( z roku 1986!) Tvé Knihy knih /dále jen KK/ - jak já tomu obdivně říkám, píšeš na str.: 81/82 (cituji):
„OTÁZKA SOUČINNOSTI POHYBU HOLE S POHYBEM TĚLA; SOUVISEJÍCÍ PROBLÉMY“ (tyto problémy už jsou ale jenom Tvoje, dodal bych já, kdybych se Tě tak nebál…)
A pokračuji v citaci:
„Dalším, do jisté míry sporným problémem je otázka dotyku spodního konce hole před špičkou chodidla,  Zde je otázka: - Před kterou nohou se má hůl dotknout země?
a)      Před nohou, která zůstává v okamžiku vykročení vzadu? (běžně uváděný zahraniční popis);
b)      Nebo před nohou, která vykračuje vpřed (autor)"  = rozumějte, to je P.W.
Obraťme list a pokračujme v citacích: „ Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli k jednoznačnému řešení… … Předběžné výsledky (sic!) zatím nepřinesly žádný průkazný materiál. Oba způsoby řešení přinášejí zatím zhruba rovnocenné výsledky – místo dotyku spodního konce hole se od místa došlápnutí chodidla liší u obou zmíněných řešení (předběžně!) zhruba o 5 – 15 cm. … Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“ (konec citací)
No jo, a já Ti věřil, dokud jsi tento problém  nepopsal naprosto stejnými slovy o 12 let později ve svém druhém vydání Tvé vzácné KK (teď str. 105 a n.): "Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli... Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“ " Avšak to ještě není všechno: ve třetím vydání KK (2006, že, str. 102 a n.) není  zase  ale vůbec nic novýho!!! "Z časových a technických důvodů jsme zatím nedospěli... Tato otázka tedy zůstává zatím nevyřešena a hodláme se jí i nadále intenzivně zabývat…“
Po úplně celých dvaceti letech!

CHÁPU, NEBYL ČAS, A CHYBĚLA TA,  TECHNIKA (HLAVA? - MŮŽU TO TAK ŘÍCT? VÍŠ, JÁ UŽ SE ZAČÍNÁM BÁT TOHO TVÉHO - PRÁVNÍKA, prý oni jdou dost po prachách, a těch já mám určitě míň, než Ty!)..
Takže spočteno a sečteno, dvacet let se trápíš (intenzivně) tímto problémem. Dovol, abych Ti přátelsky pomohl (já si na to nějakým způsobem tu půlhodinku našel):

Nakresli si na nějakém plácku buď křídou nebo klacíkem startovní čáru. Postav se na ni. Pak udělej DVA KROKY. Levá, a pravá. (Říká se tomu odborně „ pedální alternace“ -však víš, taky zbožňuješ  užívání "vědecky" znějících výrazů kde to jen jde, což je neklamným znakem "pseudo/pa/vědy, viz třeba stejnojmenné heslo veWikipedii...)
Dále – pravou nohu nechej na místě, a obkresli si tu stopu… Poté se vrať znovu na startovní čáru, vem do ruky bílou hůl (nebo nějaký klacek té délky, nebo promně - zamně nějakou násadu, že. A udělej znova jenom ten krok první:
hůl zamíří a) před nohu, která zůstala vzadu (cituji: běžně uváděný zahraniční popis), a dotkne se s vysokou pravděpodobností přímo země uprostřed stopy, anebo b) hůl zamíří před nohu, která vykračuje vpřed (navrhuje Wiener, vzpomeňte si), a bude dobrých deset patnáct čísel od místa, kam prve došlápla noha, což máme podchyceno. Toť vše? Ne, já se pořád musím trápit jednou otázkou: Cos tím příteli Wienere myslel, když napsal: „Předběžné výsledky zatím nepřinesly žádný průkazný materiál…Předběžnými výsledky je míněno CO?“
Ještě douška: Sám dobře víš, když Ti rukama prošlo na tisíc třista zrakově postižených ( jak uvádíš ve dvou ze tří TV reportážích), na něž čtenáře rovnou odkazuji - Vizte můj záznam "Wiener 3x v TV", který bohužel zatím nestíhám kvalifikovaně okomentovat - TO BUDE BOMBA...,
že nevidomý na nějaký dotyky hole před tou či onou nohou vůbec nehraje. Chodí totiž jenom místy, kde už opakovaně, třeba stokrát, byl - jinam Ti nepůjde...
A, jaksi doufá, že všechno je jak bylo včera, před týdnem, loni... Ale protože jsi to až doteď NEVĚDĚL, sám pro sebe (! nikoho neovlivňuji, to chci zdůraznit) si z těch Tebou uváděných  1000 a 300 slepejch škrtám obě nuly. Zbývá jich třináct, což by nemuselo, ani za těch Tebou uváděných 33 let, být na jejich poznání tak málo. Ale - ty, jakoby sis jich málo všímal. Usvědčuje Tě to, cos o nich kdy napsal. Jo, jo.

Vzácný příteli, začals znovu tykat, rád se k tomu vracím též. A co takhle někdy zajít rovnou někam na pivko, no, bylo nám špatně „U černýho vola“ před cca 17 lety? Pak, v roce 2000, kdy jsem Tě viděl naposledy a byls, jak to říci, protivný?  Tehdá to mezi námi skončilo.
Ale heleď se, kam jsem já dospěl – vlastní pílí a samozřejmě praxí s nevidomými žáky, což tys, chudáčku, nikdy nemohl, díky nepřejícnému bolševikovi, chápu, ZAKUSIT, ZAŽÍT!
 Já Ti tenkrát podkuřoval jako světovýmu odborníkovi, což se Tobě líbilo,  a měli jsme NO PROBLEM.
Teď ho mám, a není mi z toho vůbec dobře, věř.  Když mi „mezi náma děvčaty“ vysvětlíš, že to všechno BYLA VOD TEBE JENOM JEDNA VELKÁ SRANDA, POCHOPÍM A POROZUMÍM TI… Vona - to totiž VELKÁ SRANDA JE, AŤ TAK ČI TAK.
Zatím se měj - a počti si.
Tvůj, často na Tebe myslící (bývalý "nejlepší žák", jaks mě nazýval, pamatuješ?), PATOČKA, alias PAT...